Rubrika: „Naše“ poštolky

Nedělní ráno v naší lodžii se odehrálo ve znamení hledání. Naše poštolky se totiž rozhodly, že ještě jednou prozkoumají veškeré možnosti k hnízdění. Hledaly důkladně a všude. Nebylo nádoby, kterou by nevyzkoušely. Nejprve sameček, potom samička.

(Pokračování textu…)

Naše lodžie jako jedna z posledních otevřených přitahuje neodolatelně různé opeřence, kteří se pídí po nějakém slušném místě pro hnízdo. (Pokračování textu…)

Starší generace ještě jezdila ve vlacích, v nichž byly pod okny cedulky nabádající cestující, aby se nevykláněli za jízdy z oken. Něco podobného, poštolkám srozumitelného, bychom měli umístit na zábradlí naší lodžie. (Pokračování textu…)

Pokud se „naše“ poštolky rozhodnou založit si letos po loňské přestávce v naší lodžii opět hnízdo, tak se, zdá se, mají již vybráno kde: v bedničce na policích hned za dveřmi do lodžie. Výběr se projevuje řadou aktivit, které v bedničce provozují. Obvykle se na tuto po ránu osluněnou stranu přesunou hned po východu slunce. Samička už v bedničce dokonce provádí úklid:

(Pokračování textu…)

V neděli se ukázalo, že se nám tu potlouká po okolí nejen další samičky, ale i další poštolčí sameček. Ve 13:40 se jako velká voda za hrozného křiku a vřískotu přiřítily do naší lodžie tři poštolky: dva samečci a jedna samička. (Pokračování textu…)

Sobotní podvečer v naší lodžii byl dramatický. Vše začalo tahanicí o myše, kterého přinesl sameček a zjevně se mu nechtělo ho dát samičce. Z pohledu následujících událostí se můžeme ptát, zda to byla ta pravá. (Pokračování textu…)

„Naše“ letošní poštolka je děsná loudilka. Nebo jsou takové možní obě, co sem lítají. Nejen, že se vrhá na samečka (kdyliv a kdekoliv), ale hned se k němu tulí, oždibuje mu zobáček a žadoní a žadoní… (Pokračování textu…)

Ještě stále se tu objevuje. Poznáme ji ovšem pouze tehdy, když se tu dvě samičky potkají. Ale poznat, která je která, to už jsme vzdali. (Pokračování textu…)

Co dělat, když v poštolčím ráji prší?  Nejlépe zabořit hlavu do péřového spacáku a příliš ji nevystrkovat.

(Pokračování textu…)

„Naše“ poštolčí samička se už začíná daleko více zdržovat v lodžii nebo někde poblíž. To pro nás má nezanedbatelnou výhodu v tom, že již nemusíme sami odhánět holuby.  Bylo nám jasné, že to také znamená to, že už zřejmě sama neloví, ale čeká, co dobrého jí sameček přinese.

(Pokračování textu…)