Že už pod samičkou přichází na svět druhé poštolče, naznačila v 10:45 vyhozená skořápka. Na poštolče samo jsme si ovšem musela počkat do příletu samečka s myšem. Je dnes docela deštivo a lov se zřejmě nedaří tak, jak by měl, a tak se objevil až v 12:42. Nedočkavá samička ovšem vystartovala předem, jakmile zahlédla, že se blíží: Pokračovat ve čtení „Vzhůru nohama“
První krmení
Letošní první poštolče, které se vyklubalo dnes kolem páté hodiny ranní, dostalo své první sousto z myšáka v 7:30. Samička si předtím myše od samečka přebrala jako obvykle na zábradlí a odletěla s ním. Samečka, který samičku v době její nepřítomnosti střídá v sezení na vejcích a zahřívání poštolčat, uvítalo na hnízdě hladové poštolče zvedající hlavičku, aby je nakrmil. Pokračovat ve čtení „První krmení“
Už jen čtyři vejce
Ano, vejce jsou již jen čtyři a možná, že v době kdy toto píšeme, jsou už jen tři. Dnes ráno se totiž vylíhlo první poštolče. Samička už se s vejci nějaký ten den předtím bavila kvokáním. Dnes hned za rozednění bylo vidět, že se na vejcích více vrtí. A když takto činila těsně před pátou, tak se ve 4:57 objevila skořápka a bylo možno zahlédnout malé tělíčko snažící se dostat ze zbytku vejce. Pokračovat ve čtení „Už jen čtyři vejce“
Když starosta neví…
Ohňostroj rumunských mistrů prý včera nad brněnskou rozdával energii a oslovení diváci ocenili jeho vlasteneckost. Kdyby se někdo zeptal nás, kladného ohlasu by se nedočkal. A „našich poštolek“, těch se stejně jako dalších zvířecích obyvatel nejbližšího okolí místa konání, nikdo za celou dobu existence Ignis brunensis od r. 2001, neptal nikdo. Pokračovat ve čtení „Když starosta neví…“
Jak ulovit rorýsy
Název příspěvku rozhodně nechce navodit představu, že by „naše“ poštolky lovily „naše“ rorýsy. Jde o ulovení záznamu rorýsů létajících podél průčelí našeho domu. Bydlí (kde jinde než) v „našem“ rorýsovníku nad okny ložnice vedle lodžie, v níž hnízdí „naše“ poštolky. Pokračovat ve čtení „Jak ulovit rorýsy“