O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Dnes ráno se v poštolčí lodžii objevila nečekaná návštěva – zvědavá zrzavá veverka. Jednu, černou, už jsme tu měli před dvěma lety (viz Veverka nebojsa). Ta dokonce pronikla do lodžie v době, když byla domácí poštolka doma. Letošní návštěvnice měla lodžii sama pro sebe. Pokračovat ve čtení „Zvědavá veverka“
I když celý den venku a dokonce i v poštolčí lodžii mrzlo, pan poštolka nelenil a přinesl své družce dar. Asi ho měl schovaný někde ve spíži, protože hraboš vypadal jako mražený… Pokračovat ve čtení „Hraboš tříkrálový“
I když teplota, alespoň v naší lodžii, neklesá příliš pod bod mrazu, tak je přeci jen zima a potrava se nehledá zas tak snadno. Dnes ráno se proto jistá kavka vytrvale pokoušela sebrat „naší“ paní poštolce hraboše. Pokračovat ve čtení „Hraboš, poštolka a kavka“
Pan poštolka, který strávil silvestrovskou noc bůhvíkde venku, se objevil hned po ránu. K návratu ho přiměli drzí holubi rozvalující se v koši vedle hnízda. Pokračovat ve čtení „Novoroční návrat“
Opakuje se to každoročně. Silvestrovská noc plná člověčí „zábavy“ – rachejtlí, petard a dělbuchů je vždy pro „naše“ poštolky náročná. Letos přiletěli jako každý den těsně před setměním. Pokračovat ve čtení „Silvestrovská noc“