O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…
Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 Pokračovat ve čtení „O sýkorkách“
Poštolky zřejmě chovali už staří Egypťané a krmili je myšmi domácími. Více se dozvíte z článku o tom, jak zemřel SACHM 2575: Fatal force-feeding or Gluttonous Gagging? The death of Kestrel SACHM 2575.
Článek mi připomněl mumie poštolek a sošky, které byly k vidění v regionálním muzeu v Kolíně na výstavě Poklady starého Egypta; Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského. Pokračovat ve čtení „Už ve starém Egyptě“
Drama zápasu z minulého týdne už odeznělo. Mladistvá vítězná poštolka se brzy nabažila toho, že lodžie je její. Ovšem poštolčí pár zas tak s návratem nespěchal. Už jsou zase zde, On a Ona. Kdoví, zda ti stejní… Ovšem jsou tu i holubi, kteří bystře využili volný prostor a oslabení ostrahy. Považují hnízdo za své a odvážně je brání proti poštolkám. Ty se útokům na ně spíše vyhýbají. Pouze občas se pokusí holuby zahnat. Zvláště sameček, když se chce prohodit před samičkou. Povětšinou můžete vidět oba páry, jak předstírají, že o sousedech vlastně nic nevědí. Občas napětí přeci jen zhoustne, ale většinou se to jen omezí na vzájemné nerudné pozorování. Poslední zbytky respektu přitom občas holuby přiměje, aby vyklidili pole. Po většinou je však jejich zahánění na nás. lidech domácích…
Ve středu 26. srpna 2015 došlo zřejmě k nové změně podnájemníka naší lodžie.
V podvečer, když byl již v lodžii sameček usazený na bidýlku a samička schovaná v koutě pod policemi u dveří, přiletěla další poštolka, zřejmě odrostlé poštolče, každopádně dosud vybarvené podobně jako samička. Chvilku trvalo, než se samičkou navzýjem zpozorovaly. Pak se však upoutal lítý boj, který svými hlasitými projevy zaujal i kolegy, s nimiž jsme zrovna probírali důležité „nepoštolčí“ věcí na Skypu. Souboj, při němž zápasící poštolky po celou čtvrthodinu střídavě vyletovaly z lodžie a zase se do ní vracely, zaujal dle očitých svědků i kolemjdoucí spoluobčany dole na chodníku. Není ani příliš divu; také byste se při procházce zase poklidného letního podvečera zastavili, kdyby Vám nad hlavou prolétla vzájemně propletená a třepotající se změť křídel. Pokračovat ve čtení „Nová změna podnájemníka?“
Nikoliv pode a nade mlejnem husy, ale poštolky v naší lodžii.
Po celý den opakovaně otravovalo odrostlé poštolče, přeletovalo po celé lodžii a přistávalo na kameře na dveřích, takže ji několikrát nastavilo nečekaným a neotřelým způsobem. Jakožto staří suchaři a konzervativci jsme ji pak museli nastavovat zpět.
Večer se pak zřejmě ten samý výrostek popral u dveří se samičkou.
