Dlouho očekávané vejce

Pod bedlivým okem kamer sledujících hnízdění poštolek se už od konce minulého týdne začínají líhnout poštolčata. V pátek (11. května) se první vylíhlo na vodárenské věži v holandském Hoogeveen. Líhnou se už i na jihu Čech v Třeboni; ovšem tam už přenos také postihly bouřky, které vyřadily z provozu kamery. U nás páteční bouřka kamery ušetřila, s jejími následky jsme však po několik dalších dní zápolili na nahrávacím serveru.

„Naše“ poštolka ale zřejmě na okamžik, kdy její činnost nebude zaznamenávána, čekala.  V sobotu  nad ránem konečně snesla první vejce.

Pokračovat ve čtení „Dlouho očekávané vejce“

Návrat rorýsů

Do naší ulice se začátkem května vrátili rorýsi a loňští nájemníci  se opět zabydleli v našem rorýsovníku. Jak přitom dopadl brhlík, netušíme, neb kamera zamýšlená pro sledování rorýsovníku ještě stále sleduje bidýlka nad starým poštolčím hnízdem, kam se pravidelně vrací „náš“ poštolčí sameček na noc a občas tam ještě odpočívá i „naše“ poštolčí samička. Pokračovat ve čtení „Návrat rorýsů“

Opět online

Od minulého pátku do včerejšího odpoledne se tento blog spolu s datovým a nahrávacím serverem, na němž je provozován, propadl do nebytí.  Nad městem se totiž přehnala nebo spíše zastavila bouře a jeden z blesků byl zřejmě neodolatelně přitahován k bleskosvodu na naší střeše. Pokračovat ve čtení „Opět online“

Jako malá

„Naše“ poštolčí samička se, pokud je sameček na dohled, chová úplně nemožně. Je jako malá. Ječí, poletuje a když jde o nějakého toho myše nebo ještěrku, tak k tomu jekotu ještě vehementně mává křídly. Asi bude opravdu mladá. A sameček s ní má svatou trpělivost, i když občas to vypadá, že když včas neulétne, tak ho taky sní. Pokračovat ve čtení „Jako malá“