O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Takové poštolčí hnízdo, alespoń ta, která jsme měli a máme v naší lodžii, je takový uzavřený svět, za jehož hranice začnou poštolčata dříve či později pokukovat. A když to vypadá bezpečně, vydají se objevovat svět za hranicí. Letos začíná papírovou přepravkou, kterou jsme jim tam nachystali už 24. června. Pokračovat ve čtení „Magická hranice“
Ve středu odpoledne byla naše čtyři poštolčata okroužkována. Akce byla domluvena již více než čtrnáct dní předem s brněnským průvodcem již tradičních ornitologických večerních vycházek ČSO za našimi ptačími sousedy. Poštolčata byla vylovena z hnízda, strčena do pytlíku, v něm zvážena, okroužkována, vytažena z pytlíků a uložena zpátky na hnízdo, kde je už čekala zasloužená odměna v podobě čtyř kuřátek. Pokračovat ve čtení „Červený a černý, zelený a modrý“
Pohřešuje se poštolčí samička. Od úterka 3. července se tu neukázala. Alespoň pokud můžeme věřit záznamům z kamer a vlastnímu pozorování. Jejímu zmizení předcházela řada dnů, kdy měla evidentně potíže se zásobováním mláďat potravou. Stav nouze trvá vlastně už od neděle 24. června, kdy se sameček začal objevovat pouze v noci, až ho nakonec 29. června zřejmě definitivně zahnala. Pokračovat ve čtení „Pohřešovaná poštolka“
Do denního programu „našich“ poštolčat patří neodmyslitelně ranní rozcvička. Je při ní potřeba protáhnout všechny svaly a především procvičit křídla. Cvičí všechna. Jak vidíte na snímku nahoře rozpětí křídel těch největších už pokryje skoro celou hnízdní bedýnku. Pokračovat ve čtení „Ranní rozcvička“
Hrabošů nenosí „naše“ poštolčí samička v posledních dnech zrovna mnoho. I když v sobotu a neděli už jich bylo šest. Nemá v podstatě šanci jimi mláďata nakrmit. Malí hladounci se na ni vrhají, jak jen se objeví, a ten nejrychlejší donesenou kořist urve. Pokračovat ve čtení „A vítězem se stává…“