
Nějakou dobu jsme zanedbávali poštolčí a rorýsí poezii. Pokusíme se to napravt poštolkami a rorejsy z básně Vladimíra Holana (1905–1980) Tvé dětství ze sbírky Sbohem? : Pokračovat ve čtení „A které z ptáků měl jsi rád?“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Nějakou dobu jsme zanedbávali poštolčí a rorýsí poezii. Pokusíme se to napravt poštolkami a rorejsy z básně Vladimíra Holana (1905–1980) Tvé dětství ze sbírky Sbohem? : Pokračovat ve čtení „A které z ptáků měl jsi rád?“

Když už jsme si začínali myslet, že si „náš“ domácí sameček našel novou samičku, objevila se domácí samička, ta s šedým ocáskem, kterou jsme tu neviděli od 13. srpna. Přiletěla v sobotu 7. září odpoledne těsně před pátou. Pokračovat ve čtení „Návrat (paní) poštolky“

Naše lodžie byla ponechána celý týden bez dozoru domácích lidí. A tak není divu, že, když se tu poštolky po sezóně objevují méně, rozhodli se tu zahnízdit holubi. Dokonce hned dva páry. Jeden cukroval pod skříňkou, druhý v hnízdní bedýnce u dveří. Pokračovat ve čtení „Když není doma člověk domácí“

V pondělí začalo pršet a tak není příliš divu, že se brzy po obědě domácí sameček přiletěl schovat do lodžie. Bezprostředně za ním přiletěla mladá poštolka. Přistála na koši před hnízdní bedýnkou u dveří a bedlivě si prohlížela jeho obsah. Pokračovat ve čtení „Nová nájemnice?“

Nejprve opustila lodžii „naše“ samička. Naposledy jsme ji zřejmě viděli večer 13. srpna, kdy se před ní ještě domácí sameček producíroval na hnízdě. Bydlela u nás déle než rok a od 24. července loňského roku zde – výjimkou hlučné silvestrovké noci – pravidelně přespávala. Noční prázdná lodžie nám bez ní připadá více opuštěná než ta denní. Pokračovat ve čtení „Bez poštolek“