Kde by to bylo nejlepší?

Samička v posledních dnech vytrvale zkouší, kde by bylo nejlépe snésti vejce. Posed v hnízdním koutě na písku a štěpkách zřejmě není to pravé. A tak to zkouší i před bedničkou, kde je příjemný podklad ze starého šindele, nebo v bedýnce která již tradičně ohrazuje prostor hnízda. Dáváme tam obvykle podle našeho lidského názoru drsné kusy dřeva, borové šišky a vůbec takové předměty, které by měly poštolčí samičku odradit od toho, aby vysedávala moc na dešti. Ale naši letošní samičku to neodrazuje. Začala si včera v tomto nepřívětivém podkladu vytáčet hnízdní důlek a provádět důkladný úklid spojený s vyhazováním kusů dřeva. A pak, že si prý poštolky hnízdo nestaví…

Pokračovat ve čtení „Kde by to bylo nejlepší?“

Velikonoce s poštolkou

Velikonoce měly v naší lodžii sváteční charakter a nesly se v duchu očekávání věcí příštích. V zavedené poštolčí domácnosti už se samička příliš nevzdaluje od hnízda a nechává se zásobovat samečkem. Ten se objevuje pravidelně zhruba po hodině s hrabošem, takže zásobování rozhodně nevázne. Zřejmě má někde poblíž spižní skrýš, jak to už známe z let minulých.

Pokračovat ve čtení „Velikonoce s poštolkou“

Začátek sezony 2008 aneb seno ve hnízdě

V roce 2008 jsme udělali v hnízdním koutě radikální pořádek.

Odstranili jsme veškerý svinčík minulých dvou let a v přehnané snaze o co nejměkkčí vystlání hnízda jsme zakoupili (ano, vskutku zakoupili v hypermaché Obi) seno a rozestřeli je po podlaze lodžie. Aby očekávaná mláďata nevypadla a též, aby se seno nerozneslo po celé lodžii, jsme hnízdní kout vymezili přepravkou na ovoce. Pokračovat ve čtení „Začátek sezony 2008 aneb seno ve hnízdě“