Štítek: pták synantropní

Publikováno

Nerozhodně

Drama zápasu z minulého týdne už odeznělo. Mladistvá vítězná poštolka se brzy nabažila toho, že lodžie je její. Ovšem poštolčí pár zas tak s návratem nespěchal. Už jsou zase zde, On a Ona. Kdoví, zda ti stejní… Ovšem jsou tu i holubi, kteří bystře využili volný prostor a oslabení ostrahy. Považují hnízdo za své a odvážně je brání proti poštolkám. Ty se útokům na ně spíše vyhýbají. Pouze občas se pokusí holuby zahnat. Zvláště sameček, když se chce prohodit před samičkou. Povětšinou můžete vidět oba páry, jak předstírají, že o sousedech vlastně nic nevědí. Občas napětí přeci jen zhoustne, ale většinou se to jen omezí na vzájemné nerudné pozorování. Poslední zbytky respektu přitom občas holuby přiměje, aby vyklidili pole. Po většinou je však jejich zahánění na nás. lidech domácích…

Holubí pár brání hnízdo; v popředí rozmazaný a rozčilený poštolčí sameček.

Pokračovat ve čtení „Nerozhodně“

Publikováno

Owls vs kestrels I

Bude řeč o sovách, symbolech to moudrosti. Vzpomeňme tedy na úvod výrok jednoho rovněž moudrého medvěda:  „… if anyone knows anything about anything, it’s Owl who knows something about something..“ pravil kdysi Medvídek Pú čili Winnie-the-Pooh.

Bude řeč o sovách, především však o jejich vztazích s poštolkami. Konkurují si v boji o potravu. Konkurují si v boji o získání nejlepšího hnízda. Postupně se sžívají s druhem homo sapiens – v dobrém  tam, kde jim my lidé nebo naše sídla nabízíme prostor pro hnízdění, ve zlém, tam, kde doplácejí na nástrahy lidské civilizace. Zmíníme zde dva druhy sov o kterých můžeme směle prohlásit, že jsou tím, čím se zdají být: Sovu pálenou. která s oblibou hnízdí ve věžích kostelů a  na půdách stodol  (odtud její anglické jméno barn owl) puštíka obecného, jehož hnízdo se může rovněž vyskytnout v lidských stavbách. Pokračovat ve čtení „Owls vs kestrels I“

Publikováno

Život v kostelních věžích

Projekt německé NABU (Naturschutzbund Deutschland e. V. / „Nature and Biodiversity Conservation Union“) Lebensraum Kirchturm běží úspěšně už od roku 2007, tedy roku, kdy byla německým ptákem roku poštolka obecná. Přes 800 německých kostelů již je hrdým držitelem stejnojmenné plakety; jejich aktuální seznam najdete zde.  Životní prostor v nich našly nejen poštolky, ale i kavky, sovy a netopýři.

Bližší informace o projektu najdete na stránkách NABU zde. Pokračovat ve čtení „Život v kostelních věžích“

Publikováno

O rorýsech

Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní  americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“

Publikováno

Případ strakapoud

Také do naší před několika lety opolystyrenované fasády občas buší strakapoud. Z možných vysvětlení, proč tak činí, publikovaných např. na stránkách ČSO nebo ekologického institutu Veronica (dostupné zde) osobně preferuji to, že ho to prostě baví.

Asi by ho to tolik nebavilo, kdyby si, tak jako já, přečetl článek Strakapoudi ohlodávají Vondrákovu na blogu bystrckého občanského sdružení Horní náměstí. Článek je veřejně vystaven na netu již téměř dva roky a doposud se nikdo nepozastavil nad jeho obsahem. Naši spoluobčané zřejmě souhlasí s tím, že  „Odstřel ptáka nic nevyřeší“… a tudíž je potřeba postupovat následně: „do již vyklovaného otvoru se vloží natažená pastička na myši, která zlého strakapouda spolehlivě usmrtí“. Sic.. Chudák strakapoud netuší, že pisatele článku neomlouvá neznalost zákona, vlastně zákonů, podle nichž má býti chráněn a nemá býti týrán. Zřejmě ani netuší, že takové zákony existují. Pokračovat ve čtení „Případ strakapoud“