
Poštolka nemá kdy rozmlouvat s bohem,
sere na baroko, sere na gotiku, musí se otáčet:
hraboše si nosí z polí na periferiích,
za větru a deště reguluje holuby. Pokračovat ve čtení „Katedrála“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Poštolka nemá kdy rozmlouvat s bohem,
sere na baroko, sere na gotiku, musí se otáčet:
hraboše si nosí z polí na periferiích,
za větru a deště reguluje holuby. Pokračovat ve čtení „Katedrála“
Dost jsem se už nadíval
i na něhu sněhu
a přece tady vyhnán do Ráje Pokračovat ve čtení „… a smála se Newtonovi“
Nakladatelství Albatros vydává sérii Nových příběhů se šťastným koncem. Mezi těmito knížkami, které mají děti i poučit, je i Vyčerpaná poštolka. Pokračovat ve čtení „Vyčerpaná poštolka“
…ten den jsem zapaloval holkám vlasy
(konkrétní poštolko
nejlépe hořely ty tvoje)…
Zříceniny halené pláštěm buků a jedlí,
chmurnou hranou valů svých do kraje patřící vážně,
kterak v Ohře tichounkých vlnách zhlíží se rys váš!
Vy jste dějištěm byly mého skrovného děje,
mluvte, svědkové, nyní! Nadarmo! Němý jest kámen,
po stopách reků mých oko tu nadarmo pátrajíc bádá,
nikde ohlasu, zvěsti, památky z minulých časů,
příroda zamlklá, stromy hlaholí šumíce větrem,
poštolka s rorejsem oblétá v skřeku cimbuří trosky, Pokračovat ve čtení „Humanisté, poštolky a rorejsi“