O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Nepíšeme o ní poprvé. Malá sousedka přiletí skoro každé ráno. Sleduje totiž bedlivě „našeho“ samečka. Dnes ráno se s ním potkala v koši vedle hnízdní bedýnky se šesti vejci, na kterých sedí domácí samička. Ta si účast na vyhánění vetřelkyně nemohla také nechat ujít… Pokračovat ve čtení „Jeden plus dvě“
V neděli večer se nad Bystrcí rozklenula duha, nebo spíše dvojduha. Paní poštolka v té době odpočívala na bidýlku zatímco její druh se staral o vejce. Pokračovat ve čtení „Duha“
K dnešním sousedským návštěva se připojila i poštolčí sousedka, co se dá snadno rozpoznat podle dorůstajících ocasních per. Bude to nejspíše ta, co se tu objevuje už nějakou dobu a vytrvale se snaží připojit k domácím. Pokračovat ve čtení „Tance mezi vejci“
Dnes po ránu (přibližně v 8:40) se v naší lodžii opět objevila mladistvá cizí poštolka. Možná je to ta neokroužkovaná ze včerejška. Vypadá spíše jako mladý nepřepeřený sameček. Pokračovat ve čtení „Další májoví návštěvníci: poštolky“
Na prvního máje bylo v naší lodžii rušno a to především díky dvěma mladistvým poštolčím návštěvníkům. Všechno začalo – jak jinak – hrabošem, kterého pan poštolka přinesl paní poštolce těsně před půl čtvrtou odpoledne. Pokračovat ve čtení „S kroužkem i bez kroužku“