Co se ptactva týče, zdá se být poezie plná pěvců, zvláště těch dobře rýmujících se. Ovšem v básni Mé ptactvo Oldřicha Mikuláška krouží i poštolka: Pokračovat ve čtení „Mé ptactvo“
Kočka na větvi a na balkoně
Kočka na větvi.
Tlustý kos na druhé.
Přesto moc daleko… Pokračovat ve čtení „Kočka na větvi a na balkoně“
O ptácích a darech vánočních
Při hledání vánočních zmínek o poštolkách jsme potkali i jiné ptactvo a ptačí souvislosti, které dlužno zmínit.
Koroptev polní; snímek K.Pitk (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Koledy české i moravské rozhodně nejsou na výskyt ptactva chudé. a to ani tehdy, když…
Není ptáčka, ani křepelice
samé zimy, samé zimy, samé metelice
…, jak se zpívá v jedné z nich (Byla cesta byla ušlapaná). Pokračovat ve čtení „O ptácích a darech vánočních“
O zpěvu a povaze kosů nejen literárních
Poté, co si „naše“ poštolčí samička začala po ránu zpívat, jsme se začali pídit po tom, proč ptáci zpívají a zda si zpívají i jen tak pro radost. A tak jsme se dostali ke slavnému Joaninu kosovi. Pokud nevíte, kdo to byl, tedy dotyčný kos bydlel na zahradě pianistky Joan Hall-Craggs (1921-2006) a ona jeho zpěv zaznamenávala na sonogram. Pokračovat ve čtení „O zpěvu a povaze kosů nejen literárních“
Sýkorky a poštolka
František Nepil
(Dobré a ještě lepší jitro)
Dnes už není problém vidět čas od času žirafu, hrocha, tygra či jiná nedostupná zvířata. K mravenečníkům, tuleňům a psounům pijeme čaj a přikusujeme albertky, když spokojeně sledujeme v televizi, jak jim člověk negativně ovlivňuje jejich životní prostředí. Méně už slyšíme, jak nám to zvířata oplácejí a ovlivňují životní úroveň člověka. Pokračovat ve čtení „Sýkorky a poštolka“