
„Naše“ poštolky pravidelně tráví noci v lodžii. Pokud zrovna tím směrem nefouká, preferují přitom bidýlka nad starým hnízdem. Ráno se před odletem obvykle ještě zdrží. Pokračovat ve čtení „Časně zrána“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

„Naše“ poštolky pravidelně tráví noci v lodžii. Pokud zrovna tím směrem nefouká, preferují přitom bidýlka nad starým hnízdem. Ráno se před odletem obvykle ještě zdrží. Pokračovat ve čtení „Časně zrána“

I když astronomické jaro má letos začít až 20. března ve čtyři ráno, tak pro naše poštolky už zřejmě začalo. Námluvy, dá-li se to takto u stabilního poštolčího páru nazvat. se rozjeli v plném proudu od 19. února. Pokračovat ve čtení „Přípravy na jaro“
„Naše“ paní poštolka je už prakticky zcela závislá na zásobování, které zajišťuje její druh. Nosí všelicos, hlavně však hraboše. 2. března jí na oběd přinesl nezvykle zbarveného, takřka bílého myše. Pokračovat ve čtení „Bílý myš“
Cizí poštolka, kterou domácí včera dvakrát hladce zahnali (viz Pozdvižení se sousedkou I) se u nás snes opět objevila po půl jedné. Pokračovat ve čtení „Pozdvižení se sousedkou II“
Pan a paní poštolka už nejsou v naší ulici sami. Vrátili se jim nebo možná nově přistěhovaii sousedé. Zvláště jedna poštolčí samička projevuje živý zájem o tu velkou budku, kterou je naše lodžie. Obvykle se přiřítí za domácím samečkem, se kterým by se zřejmě ráda dala dohromady. Není ani příliš divu, když je vlastníkem takové nemovitosti. Pokračovat ve čtení „Pozdvižení se sousedkou I“