O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
„Naše“ paní poštolka v těchto dnech pořád po panu poštolkovi něco chce a dožaduje se toho velmi vehementně a hlasitě. Zdá se, že na mysli má pouze dobré jídlo a lásku a rozmnožování. Její požadavky rozmnožovací nasvědčují tomu, že včerejší večerní čtvrté vejce nebude nejspíš poslední. Pokračovat ve čtení „Na co myslí paní poštolka“
Sousedská návštěva cizího poštolky nebylo v neděli jediná. Těsně po šesté se objevily dvě kavky. (Na záběrech z kamer je vždy vidět jen jedna.) Pokračovat ve čtení „Kdopak by se kafky bál“
V neděli před šestou se opět objevil cizí poštolák. Nejprve jen tak obletovat kolem: Pokračovat ve čtení „Zvědavý soused“
Jak se ráno ukázalo, čtvrté vejce opravdu paní poštolka snesla pozdě večer už za tmy předtím, než v sobotu ve 22:52 vyletěla z hnízda na bidýlko Pokračovat ve čtení „Čtvrté vejce a jeho slunečník“
Sobota se vyznačovala i množstvím vetřelců, kteří se ochomýtali kolem poštolčí lodžie. Na snímku nahoře vidíte cizího samečka, kterého paní poštolka vyráží srazit ze zábradlí. To ale předbíháme. Pokračovat ve čtení „Druhý den volna: Vetřelci“