O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
To, že je v naší lodžii volné bydlo se mezi opeřenci rychle rozneslo. Zvláště mezi holuby, kteří se usilovně snaží založit zde hnízdo, v čemž my se jim rovněž usilovně snažíme zabránit. Mezi opeřenci prozkoumávajícími naši lodžii se ale už v pondělí 9. července objevil poštolčí sameček. Přiletěl o půl druhé odpoledne a po přistání na zábradlí si chvilku bedlivě vše prohlížel. Pokračovat ve čtení „Zájemci o podnájem“
Pokud sledujete přímý přenos z naší lodžie, tak už určitě víte, že letošní čtyři poštolčata v pozdním nedělním odpoledni zmizela z hnízda. Od úterka 3.července, kdy se zde naposledy ukázala matka poté, co zahnala 29. června poštolčího otce, jsme dumali jak dlouho máme čekat než je předáme do záchranné stanice Pokračovat ve čtení „Odvézt či neodvézt“
Stalo se dnes ráno těsně před půl sedmou. Poštolčata už slupla ranní kuřátka, odpočívala a vyhlížela, zda se neobjeví maminka. Na zábradlí ovšem nejprve přistál rehek a dokonce vlétl i do lodžie. Málem ještě ani nestačil odletět a už se na obloze objevila známá silueta. Pokračovat ve čtení „Kdopak to asi je?!“
Takové poštolčí hnízdo, alespoń ta, která jsme měli a máme v naší lodžii, je takový uzavřený svět, za jehož hranice začnou poštolčata dříve či později pokukovat. A když to vypadá bezpečně, vydají se objevovat svět za hranicí. Letos začíná papírovou přepravkou, kterou jsme jim tam nachystali už 24. června. Pokračovat ve čtení „Magická hranice“
Ve středu odpoledne byla naše čtyři poštolčata okroužkována. Akce byla domluvena již více než čtrnáct dní předem s brněnským průvodcem již tradičních ornitologických večerních vycházek ČSO za našimi ptačími sousedy. Poštolčata byla vylovena z hnízda, strčena do pytlíku, v něm zvážena, okroužkována, vytažena z pytlíků a uložena zpátky na hnízdo, kde je už čekala zasloužená odměna v podobě čtyř kuřátek. Pokračovat ve čtení „Červený a černý, zelený a modrý“