O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Stavy slepýše křehkého (Anguis fragilis) v ČR dlouhodobě klesají. Krátkodobý vliv na to může mít i „náš“ poštolčí sameček, který již několik dní nosí tyto beznohé ještěrky samičce k snídani. Jí tolik nechutnají, takže poté co slepýše přinese, mnohdy ho pak zkonzumuje sám. Pokračovat ve čtení „Anguis fragilis“
Dnes se nám ji podařilo vyfotit na jedné z jejích oblíbených pozorovatelen – na anténě domu na protější straně ulice. Když jsme ji tam vyfotili vloni, tak už pak k nám v podstatě přestala létat a zřejmě si našla něco lepšího. Musíme se nechat překvapit, jak to dopadne letos. Pokračovat ve čtení „Pozorovatelna“
Donáška a předání myšů čili hrabošů proběhně obvykle doslova v cuku letu. A tak jsme jednu pěkně osvětlenou ranní rozložili krok za krokem: Pokračovat ve čtení „Myš až do domu, krok za krokem“
Do života „našich“ poštolek se stále pletou blízcí sousedé. Včera přiletěl se samičkou cizí sameček (12:04) a podrobně si prohlížel lodžii i „naši“ samičku. Obojí ho zřejmě natolik zaujalo, že se za deset minut vrátil, leč po přistání na zábradlí se objevil domácí sameček a odkázal ho do patřičných mezí. Pokračovat ve čtení „Sousedské vztahy“
Zdá se, že každý zde na něco čeká. „Náš“ poštolčí sameček čeká, zda se konečně nezavděčí samičce, aby na něho stále neječela svoje požadavky. A když už ty požadavky řádně plní, kdy už se konečně objeví první vejce. Pokračovat ve čtení „Čekání“