Není to apríl

Dnešní den byl 110. mezinárodním dnem ptactva. Slaví se ve výroční den podpisu  „Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva“ od roku 1906. A taky měl býti správně dnem aprílových žertíků, i když lešení, které včera vyrostlo před oknem naší ložnice, za ně zrovna nepovažujeme. Se dnem ptactva pak mělo společného asi jen to, že na ně „náš“ sameček v průběhu dne několikrát usedl. Jak se ukázalo hned po ránu, lešení ještě nebylo včera dokončeno, takže ráno jsme mohli pohovořit s montážníky a následně vyslechnout jejich výstižné postřehy z pozorování naší lodžie: „Ty vole, voni tu mají kamery, ty vole…“.

Pokračovat ve čtení „Není to apríl“

Cizinec není našinec

Dnes kolem poledního letního času (poštolky se ovšem našimi lidskými výmysly nedají zmást) bylo v naší lodžii obzvláště živo. Objevil se zde totiž cizí sameček a drze prozkoumával hnízdní kout. Samička, která tou dobou vyhlížela z bidýlka na protější straně lodžie u dveří samečka s proviantem, si něco takového ovšem nemohla dát líbit a tak slétla dolů a vetřelce vystrnadila.

Pokračovat ve čtení „Cizinec není našinec“

Velikonoce s poštolkou

Velikonoce měly v naší lodžii sváteční charakter a nesly se v duchu očekávání věcí příštích. V zavedené poštolčí domácnosti už se samička příliš nevzdaluje od hnízda a nechává se zásobovat samečkem. Ten se objevuje pravidelně zhruba po hodině s hrabošem, takže zásobování rozhodně nevázne. Zřejmě má někde poblíž spižní skrýš, jak to už známe z let minulých.

Pokračovat ve čtení „Velikonoce s poštolkou“