Tak už tu máme nový rok a s ním i 19. poštolčí sezónu. Ta ovšem začala již před naším člověčím Novým rokem. Domácí poštolčí pár se docela živě zajímal o hnízdní bedýnku i v poslední den roku starého:
Naše poštolky se už několik dní musejí obejít bez svého myšího maskota. Možná je to jen špatným počasím – samá mlha a déšť, mrznoucí i nemrznoucí – ale možná si jen hraboši více dovolují… Každopádně dnes hned po ránu přiletěla „naše“ paní poštolka neuvěřitelně promočená a taky zkrvavená. (Pokračování textu…)
Dnes odpoledne těsně po páté přinesl pan poštolka své družce poprvé letos do lodžie hraboše. Chvíli s ním čekal na bidýlku nad starým hnízdem a pak na opačné straně lodžie. Když si jeho milá pro dárek nepřiletěla, vrátil se zpět nad staré hnízdo. Tam se k němu nakonec paní poštolka připojila. (Pokračování textu…)
Hraboš, kterého se včera večer snažil pan poštolka bezúspěšně udat, ležel celou noc na bidýlku nad košem u dveří. Časně ráno se pro něj vrátil pan poštolka a když jeho družka stále nejevila o hraboše zájem, tak ho nakonec spořádal sám. (Pokračování textu…)
Po ránu byl v naší lodžii menší poprask. Kolem totiž obletovala cizí poštolkam na což domácí nemohli nereagovat.
