O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Kamery používané pro přímý přenos z naší lodžie.
Nedávno se nás jeden přítel našich poštolek ptal, zda jim nevadí kamery a zda se jich nelekají. Po pravdě řečeno opeřenci, kteří navštěvují naši lodžii si kamer většinou vůbec nevšímají. Zájem o ně jeví snad jen sýkorky, které občas na některou z kamer vyletí a proklepávají je svými zobáčky v naději, že v nich najdou něco k snědku. Pokračovat ve čtení „Kamery v ohrožení“
Možná jste si toho všimli. Záběr na naší kameře s číslem 1 vypadá poněkud jinak. Je po letech opět ostrý, poněkud širší a zároveň nižší. Pokračovat ve čtení „Zaostřeno“
Možná jste si všimli, že záběr kamery snímající nové hnízdo a bidýlka nad ním se před několika dny změnil. Přenastavení provedl osobně „náš“ poštolčí sameček 10. května v těsně před půl sedmou hodinou ranní. Pokračovat ve čtení „O příčině změny záběru kamery 3“
Do naší ulice se začátkem května vrátili rorýsi a loňští nájemníci se opět zabydleli v našem rorýsovníku. Jak přitom dopadl brhlík, netušíme, neb kamera zamýšlená pro sledování rorýsovníku ještě stále sleduje bidýlka nad starým poštolčím hnízdem, kam se pravidelně vrací „náš“ poštolčí sameček na noc a občas tam ještě odpočívá i „naše“ poštolčí samička. Pokračovat ve čtení „Návrat rorýsů“
