Česká televize a další média informovala o přemnožení hrabošů. Tak zvaný hraboší rok se opakuje pravidelně ve dvou až čtyřletých cyklech. „Naše“ poštolky už o něm zřejmě nějakou dobu informovány jsou. Pokračovat ve čtení „Hraboší rok“
Rodinný život
Vypadá to, že „naše“ poštolky už vedou řádný rodinný život. Poštolčí milenec se zřejmě rozhodl, že bude lépe najít si vlastní ženu a od soboty se tu nekázal. A tak v naší lodžii plyne poštolčí čas vcelku poklidně. Na poslech se to sice nezdá, poštolčí samička totiž stále něco po samečkovi chce a je-li zrovna přílomen, usilovně kvílí. Sameček se přirozeně vyzná v poštolčím jazyce lépe než my a tak většinou správně pozná, co se po něm chce. Pokračovat ve čtení „Rodinný život“
Když se manžel vrací
Od té doby, co tu máme poštolčí trojúhelník, je v naší lodžii docela rušno. Ona už to vlastně ani není naše lodžie, ale jejich, poštolčí… Už jsme o tom zde psali. Sameček, kterého můžeme označit za manžela, pravidelně zásobuje naši samičku hraboši. V době, kdy je zrovna na lovu, se tu objevuje sameček – milenec. Když se sameček – manžel vrátí z lovu předčasně, tak to může vypadat i takto: Pokračovat ve čtení „Když se manžel vrací“
Bigamie nebo jen nevěra?
„Naše“ poštolčí samička, ta domácí s šedým ocáskem, co u nás strávila zimu, má dva nápadníky. Ten, co se tu objevil 3.dubna se už s ní, jak se zdá, řádně spároval. Páří se spolu kdykoliv a kdekoliv… a pravidelně ji zásobuje tučnými hraboši. Pokračovat ve čtení „Bigamie nebo jen nevěra?“
Není-li tu ta, kterou mám rád…
„Není-li tu ta, kterou mám rád, tak mám rád tu, která je tu…“. Tak nějak to teď u nás vypadá. Poštolčí sameček, možná, že to není zrovna ten, který občas zavítal na návštěvu za „naší“ poštolčí samičkou, je tu od středečního odpoledne pečený, vařený. Lítá sem a tam, huláká a vyzpěvuje, a dvoří se nejenom „naší“ staré dobré poštolčí samičce, co s námi strávila celou zimu, ale i nově přivandrovalé mladici, která se od „naší“ poštolky liší barvou ocasních per. Pokračovat ve čtení „Není-li tu ta, kterou mám rád…“