Po kosech literárních a hudebních se ještě vrátíme ke kosům takzvaně „našim“.
Jeden je majitelem zahrádky u našeho domu na venkově. Zahrádka není zrovna nejvzorněji udržována a on i jeho žena by jistě uvítali, kdyby jim jejich lidé častěji posekali trávu. O tom, komu zahrádka dvůr patří hlasitě informuje případné vetřelce z nejvyšší větvičky smrku, který od doby, kdy ho bývalá majitelka vysadila již dávno přerostl vše ve svém okolí. Někdy se ale spokojí i se hřebenem stodoly, což je ovšem místo, které si zpravidla nárokuje „náš“ strnad.
O zpěvu a povaze kosů nejen literárních
Poté, co si „naše“ poštolčí samička začala po ránu zpívat, jsme se začali pídit po tom, proč ptáci zpívají a zda si zpívají i jen tak pro radost. A tak jsme se dostali ke slavnému Joaninu kosovi. Pokud nevíte, kdo to byl, tedy dotyčný kos bydlel na zahradě pianistky Joan Hall-Craggs (1921-2006) a ona jeho zpěv zaznamenávala na sonogram. Pokračovat ve čtení „O zpěvu a povaze kosů nejen literárních“
Brhlík
Už několik dní nás navštěvuje spolu s menší tlupou sýkorek. Tak jako ony prozkoumává úplně všechno od starého poštolčího hnízda po bidýlka a zase zpět. Včera jsme ho nachytali, jak vylétává z rorýsovníku, který se zjevně těší pozornosti celé bandy.
Ranní zpěv
Poštolka, která u nás od léta bydlí, má nový ranní rituál. Již několik dní před odletem slétne z bidýlka na na zábradlí a zazpívá si.
Za ty roky, co s námi poštolky bydlí víme, že i když jsou tito ptáci označováni jako hluční, neozývají se jen tak pro nic za nic. Obvykle se na blízku, i když my ji třeba nevidíme, vyskytuje jiná poštolka s níž komunikují. Ale ta „naše“ si, jak se zdá, jen tak zpívá:
Vzácná návštěva
Jako každoročně letos během prvního říjnového víkendu probíhá v Evropě Festival ptactva (EuroBirdwatch). Akce v ČR najdete na stránkách ČSO (Pozvánka na Festival ptactva 2017)
U příležitosti tohoto ornitologického svátku dnes naši lodžii po dlouhé době zase jednou navštívil sameček poštolky.
