O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Vždy nás zajímalo, co vlastně dělají mladé poštolky, když už se musí starat samy o sebe. Něco jsme tady už o tom i napsali např. v příspěvku Co zrovna asi dělají aneb lovecké začátky… nebo George, Rosie, Alice, Kirky, Maddie a Rabbie s odkazem na sledovací projekt Gordona Riddlea.
Před osamostatněním během onoho měsíce po prvním leteckém pokusu, kdy je ještě rodiče zásobují potravu, se poštolčí mláďata, mají-li přežít, musí naučit dvěma dovednostem: letu a lovu. Pokračovat ve čtení „Škola hrou“
A co se stalo ráno? „Náš“ poštolčí sameček nad ránem vyměnil přední bidýlko za zadní a zůstal na něm do 5 hodin. Pak přelétl na komeru pod stropem u dveří a z ní na hnízdní bedýnku. Chvilku poseděl na jejím okraji a bedlivě si prohlížel její obsah. Hnízdo bylo prázdné… Pokračovat ve čtení „Prázdné hnízdo“
Přiletěl dnes večer těsně po deváté jaky by se nic nestalo… a teď už podřimuje na bidýlku nad starým hnízdem. Nebyl tu celých nešťastných třináct dní a už je marné přemítat coby, kdyby. Pokračovat ve čtení „Návrat ztraceného otce“
U nás už tedy poštolčí hnízdní sezóna skončila a skončila i na většině ostatních poštolčích hnízd sledovaných online. Někde předčasně jako u nás: V Brestu bylo prakticky ve stejný den poslední malé opuštěné poštolče převezeno do záchranné stanice (více v diskusi na stránkách tamního letošního přenosu). Pokračovat ve čtení „Kde jsou ještě k vidění“
To, že je v naší lodžii volné bydlo se mezi opeřenci rychle rozneslo. Zvláště mezi holuby, kteří se usilovně snaží založit zde hnízdo, v čemž my se jim rovněž usilovně snažíme zabránit. Mezi opeřenci prozkoumávajícími naši lodžii se ale už v pondělí 9. července objevil poštolčí sameček. Přiletěl o půl druhé odpoledne a po přistání na zábradlí si chvilku bedlivě vše prohlížel. Pokračovat ve čtení „Zájemci o podnájem“