Aby bylo jasno, ne u nás, ale bedlivá oka kamer porůznu ve světě nám ještě umožňují sledovat poštolky, které začaly hnízdit později než ty „naše“. Pokračovat ve čtení „Ještě se líhnou“
Adoptivní poštolče
V tomto příspěvku se vracíme o několik let zpět. Před sedmi lety, 6. července 2013 přistálo na zábradlí naší lodžie cizí poštolče. To, že jde o poštolče cizí bylo jasné z toho, že v té době ještě do ulice nelétající domácí poštolčata seděla na skříňce a na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Adoptivní poštolče“
Poslední mohykán
Když osamělo, také poslední nejmladší poštolče se věnovalo důkladnému cvičení křídel na hnízdě: Pokračovat ve čtení „Poslední mohykán“
Předposlední mohykán
Poté, co 26. a 27. června vyletěla z lodžie první čtyři poštolčata (Jaké je to asi venku I ; Jaké je to asi venku II), poletovala si volně ven a zase zpátky do lodžie. V ní natrvalo zůstala dvě poslední poštolčata. Pokračovat ve čtení „Předposlední mohykán“
Jak se to jí?
Ve středu 1. července přinesl otec poštolka posledním dvěma poštolčatům zase jednou rorýse. Pokračovat ve čtení „Jak se to jí?“