
„Naše“ poštolky se obvykle o různé lidské vymoženosti nezajímají. Domácí sameček nás proto velmi překvapil svým zájmem o červenou stužku, která zůstala po vánočním stromečku v květináči za oknem. Pokračovat ve čtení „Červená stužka“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

„Naše“ poštolky se obvykle o různé lidské vymoženosti nezajímají. Domácí sameček nás proto velmi překvapil svým zájmem o červenou stužku, která zůstala po vánočním stromečku v květináči za oknem. Pokračovat ve čtení „Červená stužka“

Začalo to v neděli, to je měsíc poté, co domácí poštolčí sameček přinesl samičce prvního hraboše. Projevy lásky od té doby nabývají na intenzitě a četnosti, jenom tu malou sousedku zřejmě pořád ještě nikdo nechce… Pokračovat ve čtení „Love is all around“
Nejen hraboši živa jest poštolka… Pokračovat ve čtení „Nejen hraboši“

Té mladé poštolce s hnědým ocáskem jde možná více o naši lodžii a „našeho“ samečka než o hraboše, které do lodžie nosí. Alespoň dnes strávila v lodžii skoro celý den a když přiletěl On, tak se před ním klaněla, natřásala a tikala v hnízdní bedýnce. Pokračovat ve čtení „Svůdkyně“

Kromě našeho domácího páru k nám pravidelně létá další poštolka – mladá samička. Od samičky domácí je snadno rozlišitelná. Její pruhovaný ocásek totiž není šedý, ale rezavě hnědý. Domácí se s ní dosti zlobí, ale ona si z nich nic moc nedělá. Těžko říci, zda ji více lákají hraboši, které nosí sameček, nebo ta velká budka s urostlým poštolákem. Pokračovat ve čtení „Třetí poštolka“