O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Už je většinou fotografováním neobtěžujeme a nevyrušujeme. Ovšem vánoční stromeček, který je v lodžii hned za dveřmi, potřebuje ku přežití vodu a tak nelze než tu a tam vystrčit konvičku škvírou po straně rolety. Pokračovat ve čtení „Skupinový portrét“
Dnes se u nás kroužkovala už čtvrtá generace poštolek. Akce proběhla podobně jako v minulých letech hladce a bezbolestně. Dokonce se ani neobjevila matka poštolka., aby protestovala. Pokračovat ve čtení „Kroužkování“
Po prvním poštolčeti se do koše probojovala během úterka i dvě další. Hlavní motivací nebylo nic jiného než nějaká ta dobrota od matky poštolky. Pokračovat ve čtení „Kvarteto v koši“
Dnes ráno, těsně po sedmé, se prvnímu poštolčeti podařilo překonat okraj bedýnky a dostat se do sousedního koše. Pokračovat ve čtení „Dobrodruh v koši“
Oproti předešlé sezóně je, jak se zdá, letos nedostatek hrabošů. A tak poštolky doplňují jídelníšek jak se dá. Mezi nezvyklými úlovky byl i jeden strakapoud. Pokračovat ve čtení „Strakapoud k sežrání“