O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Rostou? To víte, že rostou, i když o tom šestém nejmenším se to moc říci nedá. Nicméně stále bojuje o své místo na tomto světě, je čilé a při krmení vždy v prvé řadě. Dnes už je jim 16 – 19 dní. Těm starším už podrůstá peří, mohutně rozcvičují křídla a brzy se vydají na objevné výpravy po lodžii. První už vykročila alespoň do bedýnky před hnízdem. Takto to vypadalo, když jim bylo:
Časně nad ránem, ještě za šera se vylíhlo šesté, letos poslední poštolče. Jeho příchod na svět signalizovalo vyhození skořápky samičkou ve 4:35. O deset minut později, ve 4:45, se už samo poprvé objevilo pod chrující se samičkou v záběru kamery.
Líhnutí trvalo necelých 67 a půl hodiny. Ve dvou z předchozích sezón se šesti poštolčaty líhnutí trvalo 69 hodin v roce 2010 a 89 hodin 40 minut v roce 2014. V prvním případě nejmenší poštolče nepřežilo, ve druhém ano. Vliv na to neměl zřejmě časový rozdíl mezi prvním a posledním poštolčetem, ale množství potravy. Loňský rok byl vskutku rokem „myším“ a můžeme jen přát letošním poštolčatům, aby ten letošní byl taky takový.
Včera a předevčírem se vylíhlo ze 6 vajec, které poštolka nakladla od 13. do 24. dubna, 5 poštolčat. Šesté vejce nyní v podvečer je ještě stále vejcem a slouží poštolčatům jako podložka pod klimbající hlavičky. Poštolčata je ovšem vidět jen při krmení nebo když před ním moc zlobí a vystrkují hlavičky.
I když se dnes nic nevylíhlo a zřejmě už ani nevylíhne (pokud ano, tak to v setmělém hnízdě už nerozpoznáme), tak byl dnešní den plný událostí. Kromě toho, že sameček pilně zásoboval a samička svědomitě krmila poštolčata, tak se v lodžii objevilo několik návštěvníků: Pokračovat ve čtení „Den návštěvní“
Tak se u nás vylíhla další dvě poštolčata (čtvrté a páté tohotoroční; celkový počet od r. 2007 dosáhl čtyřiceti). Obě se vylíhla pod přímým dohledem kamer. Letošní čtverka v 5:45, pětka v 13:14. Samička jim oběma pomohla zbavit se skořápky, vyhodila ji a přitom se nadzvedla, takže bylo vidět zcela čerstvé, mokré a růžové poštolčátko.
První letošní poštolče se vylíhlo 18. května ráno asi o den dříve, než jsme čekali. Podíl na tomto předstihu má zřejmě jak samička, která začala sedět už mezi čtvrtým a pátým vejcem ze šesti, tak sameček, který se ukázal býti nesmírně svědomitým v sezení. Vejce nebyla téměř po celou dobu sezení ponechán jen tak…
První poštolče se poprvé objevilo v záběru kamer, když samička pod sebou vejce urovnávala v 9:16. V 9:48 ji pak vystřídal sameček, takže poštolče bylo lze spatřit v plné jeho kráse. V 11:15 se samička rozhodla, že by to chtělo myše na krmení a doletí si pro něho. Obratem se vrací, takže je jasné, že ho vzala ze „spíže“. Ale, i když ho začne porcovat, tak nekrmí a po chvíli myše odloží do kouta. Pak se k němu ještě vrátí v 11:46, ale i když to vypadá, že začne krmit, tak pípající poštolče zřejmě žádné sousto nedostalo. Ve 12:07 sameček při střídání na hnízdě myše odloženého v koutě odnáší. Pokračovat ve čtení „Líhnutí.“