O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
„Naše“ poštolčí samička si dnes v podvečer těsně před západem slunce přinesla do lodžie pěkného vypaseného hraboše k večeři. Na příletu ji pronásledovala nějaká cizí poštolka, ale tu domácí sameček snadno vykřičel. Samička se raději odklidila i s hrabošem někam do bezpečí, ale po chvilce se vrátila a pustila se do něho na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Kdo by odolal“
Na tomto snímku z kamery je pouze jedna. Ve skutečnosti jsou tři. Tato zatím nevelká skupinka sýkor koňader přilétá každý den během dopoledne, spíše hned po ránu, když odletí domácí poštolky. Pokračovat ve čtení „Trojlístek“
Nejprve se dnes po odletu poštolek objevily sýkorky. Byly zřejmě jenom tři, ale podle toho, jak vyváděly, by člověk soudil na minimálně třiatřicet. Jsou teď u nás pravidelnými hosty. Brhlíka, který přiletěl hned po nich, jsme tu letos viděli teprve podruhé. Pokračovat ve čtení „Podzimní brhlík“
„Naše“ a nejspíše i ostatní poštolky mají své ustálené denní rituály. Od té doby, co se na začátku září letošní domácí pár opět nastěhoval do naší lodžie, už opět fungují jako spolehlivý ranní budíček. K ustáleným zvykům jejich sousedky, pravděpodobně té, co se sem snažila na konci léta natrvalo nastěhovat, totiž patří kontrola obsazenosti lodžie. Pokračovat ve čtení „Malá ranní rozcvička“
„Náš“ poštolčí sameček přinesl do lodžie hraboše. Podle toho, jak přitom vyzpěvoval, nepřinesl si ho zřejmě sám pro sebe, ale spíše to měl být dárek pro samičku. Pokračovat ve čtení „Podzimní hraboš“