
I když se už blíží konec října, „náš“ poštolčí sameček stále projevuje samičce drobné pozornosti jako by se už blížilo jaro a ne zima. Včera brzo ráno jí zase jednou přinesl hraboše až na hnízdo. Pokračovat ve čtení „Stále pozorný“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.

I když se už blíží konec října, „náš“ poštolčí sameček stále projevuje samičce drobné pozornosti jako by se už blížilo jaro a ne zima. Včera brzo ráno jí zase jednou přinesl hraboše až na hnízdo. Pokračovat ve čtení „Stále pozorný“

Pomalu se blíží konec října. Toutou dobou už většinou poštolky, co u nás bydlely, balily svých pět švestek a mizely někam do teplejších krajů. „Naše“ poštolčí samička u nás už ovšem strávila dvě zimy a tak snad zůstane. Její druh se přistěhoval vloni na začátku listopadu poté, co se přestal objevovat loňský otec poštolčí rodiny. Uvidíme, zda také zůstane. Pokračovat ve čtení „Zůstane s ní?“

Kromě sýkorek se u nás každým rokem objevuje častěji i brhlík. Nevíme, zda je to stále ten stejný, ale vídáme ho pravidelně prozkoumávat lodžii i s ní sousedící rorýsovník. Pokračovat ve čtení „Soused brhlík“

Jedním ze znaků podzimu a blížící se zimy v naší lodžii je zvýšený počet návštěv drobných opeřenců, hlavně sýkorek. Pokračovat ve čtení „Čas sýkorek“
