O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Nejprve se dnes po odletu poštolek objevily sýkorky. Byly zřejmě jenom tři, ale podle toho, jak vyváděly, by člověk soudil na minimálně třiatřicet. Jsou teď u nás pravidelnými hosty. Brhlíka, který přiletěl hned po nich, jsme tu letos viděli teprve podruhé. Pokračovat ve čtení „Podzimní brhlík“
Začátkem týdne jsme usoudili, že je načase opět vytáhnout kamery snášející teploty do 0°C, které jsme načas sklidili kvůli mrazům. Při té příležitosti jsme také některé z nich přemístili. Nyní tedy můžete vidět zblízka „naši“ poštolku i v době, kdy nocuje na bidýlku nad starým hnízdem:
Zdá se, že i na „našeho“ brlíka přišlo jaro. Už několik dní se tu ozývá jeho hvízdání, kterým vábí samičku do vyhlédnutého bydla v rorýsovníku, v kterém už před nějakou dobou našel zalíbení a povýšil ho na brhlíkovník.
Vypadá to, že ten správný vchod, vlastně vlet, je ten druhý zprava.
V neděli 11. března jsme sáhli do skříně a vytáhli 3 kamery, které snesou teploty do 0° C. Prvním zaznamenaným návštěvníkem byl náš starý známý brhlík:
Na své každodenní průzkumy lodžie přilétá „náš“ brhlík většinou od rorýsovníku nebo tím směrem odlétá. Už delší dobu máme podezření, že ho nejen pravidelně navštěvuje, ale možná v něm i bydlí.
