Po ránu byl v naší lodžii menší poprask. Kolem totiž obletovala cizí poštolkam na což domácí nemohli nereagovat.
Konec prvního hraboše
Hraboš, kterého se včera večer snažil pan poštolka bezúspěšně udat, ležel celou noc na bidýlku nad košem u dveří. Časně ráno se pro něj vrátil pan poštolka a když jeho družka stále nejevila o hraboše zájem, tak ho nakonec spořádal sám. Pokračovat ve čtení „Konec prvního hraboše“
První letošní
Dnes odpoledne těsně po páté přinesl pan poštolka své družce poprvé letos do lodžie hraboše. Chvíli s ním čekal na bidýlku nad starým hnízdem a pak na opačné straně lodžie. Když si jeho milá pro dárek nepřiletěla, vrátil se zpět nad staré hnízdo. Tam se k němu nakonec paní poštolka připojila. Pokračovat ve čtení „První letošní“
Bez maskota
Naše poštolky se už několik dní musejí obejít bez svého myšího maskota. Možná je to jen špatným počasím – samá mlha a déšť, mrznoucí i nemrznoucí – ale možná si jen hraboši více dovolují… Každopádně dnes hned po ránu přiletěla „naše“ paní poštolka neuvěřitelně promočená a taky zkrvavená. Pokračovat ve čtení „Bez maskota“