O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí podnájemníci bytující a od r. 2007 i hnízdící v lodžii našeho bytu.
Velikonoce měly v naší lodžii sváteční charakter a nesly se v duchu očekávání věcí příštích. V zavedené poštolčí domácnosti už se samička příliš nevzdaluje od hnízda a nechává se zásobovat samečkem. Ten se objevuje pravidelně zhruba po hodině s hrabošem, takže zásobování rozhodně nevázne. Zřejmě má někde poblíž spižní skrýš, jak to už známe z let minulých.
Velikonoce se už kvapem blíží, ale i když ruch kolem míst, která si poštolky vyhlédly nejen u nás k zahnízdění, čilý, tak se možná poštolčích velikonočních vajec letos nedočkáme. A tak jsme použili ku přání veselých svátků velikonočních všem přátelům poštolek starší snímek prvního krásně kropenatého vejce z roku 2009. Poštolčí pár pod ním je ten „náš“ letošní.
Dnes (12.3.2016) jsme přesně po roce instalovali a spustili poslední dvě kamery v poštolčí lodžii. V provozu tedy jsou kamery sledující: Pokračovat ve čtení „Další sezóna může začít“
Jsme sledováni. Můžeme si za to sami a musíme si to přiznat.Vloni v létě jsme se neúspěšně pokusili zaregistrovat na fóru Falken-Förmchen a tak jsme tamním poštolčím příznivcům poslali alespoň odkazy na sledování poštolek „našich“ i těch „cizích“. Naše, přiznejme si nedokonalá, angličtina narazila na druhé straně na tuhou jazykovou bariéru.
V posledních dnech se to ovšem změnilo a část uživatelů se po svém zorientovala v našem blogu. A tak teď najdete snímky z kamer za našimi okny i v oddíle Falken-Tipps von Zuzana. Pokračovat ve čtení „Velký bratr“
Na holandských stránkách NestkastLive (Torenvalk2) se před několika dny objevilo vysvětlení, proč vlastně uhynula poštolka Molennaarsgraafu, o které jsme již zde psali v článku O poštolkách tažných, přelétavých a stálých.
Poštolka zemřela prakticky v přímém přenosu v noci na 25. ledna byla velmi mladá. Pod svým načechraným peřím byla prakticky na kost vyhublá. Osudným se jí stalo to, že zřejmě již řadu dní nejedla a byla zcela vyhladovělá. Pokračovat ve čtení „Jíst se musí“