O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí podnájemníci bytující a od r. 2007 i hnízdící v lodžii našeho bytu.
V neděli se ukázalo, že se nám tu potlouká po okolí nejen další samičky, ale i další poštolčí sameček. Ve 13:40 se jako velká voda za hrozného křiku a vřískotu přiřítily do naší lodžie tři poštolky: dva samečci a jedna samička. Pokračovat ve čtení „Druhý nápadník“
Sobotní podvečer v naší lodžii byl dramatický. Vše začalo tahanicí o myše, kterého přinesl sameček a zjevně se mu nechtělo ho dát samičce. Z pohledu následujících událostí se můžeme ptát, zda to byla ta pravá. Pokračovat ve čtení „Ve volném stylu“
„Naše“ letošní poštolka je děsná loudilka. Nebo jsou takové možní obě, co sem lítají. Nejen, že se vrhá na samečka (kdyliv a kdekoliv), ale hned se k němu tulí, oždibuje mu zobáček a žadoní a žadoní… Pokračovat ve čtení „Loudilka“
Ještě stále se tu objevuje. Poznáme ji ovšem pouze tehdy, když se tu dvě samičky potkají. Ale poznat, která je která, to už jsme vzdali. Pokračovat ve čtení „Druhá poštolka“
Co dělat, když v poštolčím ráji prší? Nejlépe zabořit hlavu do péřového spacáku a příliš ji nevystrkovat.
