Tradiční poštolčí kalendář je tu. Letos jsme to stihli ještě před vánocemi.
calendar2019_b11_czZimní kamery
Teploty zvolna klesly pod bod mrazu a tak jsme sklidili i poslední letní kamery. Moc se toho už na nich teď nedělo kromě poskakování sýkorek a příletů a odletů „naší“ poštolky, doprovázených často plašením holubů: Pokračovat ve čtení „Zimní kamery“
S klesající teplotou
Svatý Martin sice včera nepřijel na bílém koni, ale teploty, alespoń ty noční, nám klesly pod 5ºC. Sice jen o stupeň, ale i tak jsme se nakonec rozhodli sklidit na zimu kameru, která se to podle uváděných technických parametrů nemusí líbit. Místo, které snímá, tedy staré hnízdo, už teď stejně navštěvuje jen tlupa sýkorek. Pokračovat ve čtení „S klesající teplotou“
Kamery v ohrožení
Nedávno se nás jeden přítel našich poštolek ptal, zda jim nevadí kamery a zda se jich nelekají. Po pravdě řečeno opeřenci, kteří navštěvují naši lodžii si kamer většinou vůbec nevšímají. Zájem o ně jeví snad jen sýkorky, které občas na některou z kamer vyletí a proklepávají je svými zobáčky v naději, že v nich najdou něco k snědku. Pokračovat ve čtení „Kamery v ohrožení“
Vytrvalost má své meze
Už to vypadá tak, že vytrvalý mladý poštolčí sameček, co se u nás objevil začátkem září a svou úslužností se zalíbil samičce natolik, že ho tu nechala bydlet, se nakonec odstěhoval. I když to začalo vypadat, že se samičkou začínají tvořit takřka harmonický pár, její znovuprobuzená nesnášenlivost, už na něj byla zřejmě příliš. Od 16. října jsme ho tu neviděli. Pokračovat ve čtení „Vytrvalost má své meze“