
V těchto červencových dnech, když už se „naše“ poštolčata honí bůhví kde, sledujeme s potěšením rorýse prohánějící se kolem poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Rorýsí letní reje“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

V těchto červencových dnech, když už se „naše“ poštolčata honí bůhví kde, sledujeme s potěšením rorýse prohánějící se kolem poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Rorýsí letní reje“

Jednonoh a stonožka
byli spolu na výletě
jednou v létě,
jednou v létě,
jednou v létě v neděli,
a co všechno viděli: Pokračovat ve čtení „Jednoroh, stonožka a rorýs“

Na konci hnízdní sezóny bývá hnízdo plné vývržků, vypadaného šedého chmýří, které tam zbylo po poštolčatech, a dalších pozůstaků po jejich pobytu na hnízdě. Když se v tom fujtajblu sameček vrtí, tak mu to možná až tak nevadí, Pokračovat ve čtení „Hnízdo nově“

Čtrnáct plus tři dny poté, co nás navždy v požehnaném věku dvou let a jednoho měsíce opustila naše oblíbená myška Žofinka, jsme se konečně dostali k pořízení nového myšího maskota pro naše poštolky. Pokračovat ve čtení „Malinká Málinka“

Když hnízdní sezóna pomalu končí, začíná se pan poštolka opět zajímat o hnízdo. Ve středu 5, července se už dokonce věnoval hloubení hnízdního důlku. Pokračovat ve čtení „Vrtěti důlek“