Blog čili blok aneb zápisník

Kde se vzalo, tu se vzalo… Dnes ráno je opět v lodžii šest poštolčat. Šesté, přibližně stejného věku jako domácí, přilétlo před osmou hodinou, kdy ho do lodžie zřejmě přilákal ruch spojený s příletem samečka, který donesl poštolčatům hraboše.

Cizí poštolčata se takto objevují zřejmě každý rok, ale ne vždy se nám je podaří zaregistrovat. V roce 2013 takto létalo do lodžie každý den cizí poštolče každý den a po dobu téměř čtrnácti dní a poštolčí rodiče ho spolu s ostatními živili. Pouze na noc odlétalo spát někam jinam. Uvidíme, jak dlouho se zdrží to letošní a zda to bude také domácími adoptováno.

Těm nejstarším už dnes bude 36 dní a tak není divu, že většina se už vydává na první výlety z lodžie. Leteckou teorii a základní pozemní výcvik zvládli už doma v lodžii, kde postupně zdolávali stále vyšší mety od truhlíku vedle hnízda po bidýlka na bočních stěnách lodžie. První se odvážilo vyletět ven 20. června a bylo pryč čtyři hodiny. V záznamech z letošního roku se pak postupně objevují údaje o tom, jak další poštolče vylétlo ven do ulice. Tyto údaje, až na ten první, jsou spíše udávaji o tom, kolik poštolčat v lodžii v daný okamžik zůstává. Nevíme totiž, zda se postupně už ve výletech nevystřídala všechna. Každopádně dnes nad ránem už bylo v lodžii jen jedno.

 Pětka poštolčat v očekávání rodičů (2015/06/23) Pokračovat ve čtení „Výlety“

Dnešní den přinesl v naší lodžii a v životě poštolčí rodiny v ní sídlící řadu událostí.

Nad ránem se jednomu z poštolčat podařilo po prvém neúspěšném pokusu přistát na plastovém bidýlku, takto bývalém držáku sušáku na prádlo. Jedno z poštolčat, možná to samé, se pak před polednem vydalo na svůj první samostatný výlet z lodžie, z nějž se po čtyřhodinové nepřítomnosti dokázalo úspěšně vrátit. Brzy za ním zřejmě vyrazí i ta další, která zatím suverénně zvládají méně náročný letecký provoz – jako přelet mezi skřínkou pod oknem, policemi u dveří a zábradlím. Pokračovat ve čtení „Kolik poštolčat se vejde na špičku jehly“