O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Samičku sedící na vejcích dnes vyrušila nezvaná návštěva cizího mladistvého páru, který prolétl do lodžie pod zábradlím. Ostraha hnízda před cizími opeřenými vetřelci, hlavně před soukmenovci je vždy důležitá. A taky sezení na vejcích musí být po několika dnech nudný stereotyp a tak „naše“ samička okamžitě vystartovala z hnízda a jasně dala cizincům najevo, čí je tato velebudka.
Záznam z kamery:
Jak se ukázalo v neobvykle studenou neděli na sv. Jiří, nejen, že nevylezli hadi a štíři, tradiční to součást jídelníčku našich poštolek, ale neobjevilo se ani další vejce, takže jejich definitivní počet pro tento rok je pět.
Jak vlastně vypadá naše lodžie s hnízdem pro vnější pozorovatele? Pro ty shora ať již opeřené nebo lidské výletníky v balónových letech, kterých bude s postupujícím jarem přibývat, nějak takto:
Díky přímým přenosům z hnízd nahlížejí lidé důvěrně a zblízka do soukromého života ptáků. Tento život se bohužel neobejde bez menších či větších tragedií. K těm velkým patří ztráta jednoho z ptačích rodičů. V době, kdy ještě sedí na vejcích, to znamená prakticky konec i pro vejce. Zbývající rodič se muže poohlédnout po novém partnerovi, jako se to stalo vloni v anglickém Dorsetu (zpráva Western Gazette). Pokračovat ve čtení „Poštolčí tragedie v Zurichu“
Když začne poštolka řádně sedět na vejcích, je potřeba vždy provést poslední úpravy nezbytné pro to, abychom ji ani samečka příliš nerušili chozením do lodžie. A tak jsme dnes přemístili dva jarní květináče ze skříňky, kde o velikonocích nahradily vánoční stromeček, dolů těsně přede dveře, kde je bude možno z pootevřených dveří snadno zalévat. Ostatní rostliny v lodžii už vzaly za své v letech minulých a slouží již jen jako bidýlka pro poštolčata trénující umění letu a přistání.
Sameček vyhlíží, co se děje u dveří Pokračovat ve čtení „Květiny a květináče“