O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Věděli jste, že trusu dravců říkají sokolníci „stříkanec“? Jak vidno z horního snímku, je to název vskutku výstižný. Poštolky se, jako jiní dravci zbavují i nestravitelných zbytků potravy ( kostí, peří, srsti apod.) formou vývržků. Mají formu válečku a ptáci je vyvrhují dutinou ústní. Pokračovat ve čtení „Horem dolem“
Kamera č. 12, umístěná v uchu hnízdní bedýnky, která zblízka snímá dění na hnízdě se od chvíle, kdy poštolčata začnou růst, ocitá v ohrožení. Letos se jednomu z poštolčat podařilo vyřadit ji z provozu v neděli 18. května ráno. Trefa to byla opravdu přesná. Pokračovat ve čtení „Trefa“
Také u nejbližších sousedů „našich“ poštolek jnízdění zřejmě zdárně pokračuje, i když dovnitř do budek nevidíme. U sýkorků se zřejmě už mláďata vylíhla. Venku už se totiž objevuje i samice. Ani on ani ona si nic moc nedělají ze sousedů poštolků. Pokračovat ve čtení „Nejbližší sousedé“
Od té doby co se v něděli vylíhlo prvních letošních šest poštolčat, sloužilo jim sedmé, skoro úplně bílé vejce jako polštář. O ten ovšem dnes ráno přišla. Pokračovat ve čtení „Jak poštolčata přišla o polštář“
Pokud jste jednodenní poštolče, tak to není snadné. Zvláště, když se při krmení ocitnete na zádech. Tak jako jedno z poštolčat dnes ráno. Nakonec se ale na vlastní nohy postavit dokázalo a bylo náležitě odměněno… Pokračovat ve čtení „Postavit se na vlastní nohy“