O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
„Naše“ paní poštolce zbývá ještě necelý týden sezení na vejcích. Stejně jako v minulých letech jí kvůli jejich lepšímu zahřívání vypadala část peří na břiše. Je to dobře vidět hlavně když ve chvíli volna provádí důkladnou toaletu na bidýlku nad starým hnízdem. Pokračovat ve čtení „Oškubaná“
To, že se rorýsi vrátili, neuniklo ani „našemu“ panu poštolkovi. Jednoho přinesl paní poštolce už dnes ráno. Pokračovat ve čtení „Rorýs k snídani“
Člověk míní, příroda mění. Poněkud opožděně jsme si všimli, že budka pro rorýsy, kterou jsme instalovali na parapetu okna vedle poštolčí lodžie, má konečně po ně kolika letech první nájemníky. Nejsou to ovšem rorýsi, ale budku obsadily sýkorky. Pokračovat ve čtení „Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?“
Dnes ráno jsme si všimli, že naší ulicí prolétají rorýsi. Pokračovat ve čtení „Dobří rorýsi se vracejí“
Na blogu NestkastLIVE se u přenosu z budky pro poštolky v lokalitě Molenaarsgraaf objevila zpráva o nezvyklé kořisti, kterou do budky samičce nosí tamní sameček. Jedna ze sledujících, Valka, pořídila i její snímek. Poštolky tam mají nouzi o pořádnou kořist, přesněji řešeno o hraboše, a tak se samička musí spokojit s různou žouželí a příliš nespěchá se snůškou. Pokračovat ve čtení „Když dojdou hraboši i krtci“