
V pátek našla naše poštolka nějaký zdroj brouků a začala je nosit a nosit a nosit a krmit těmito jednohubkami poštolčata. Pokračovat ve čtení „Chrousti“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

V pátek našla naše poštolka nějaký zdroj brouků a začala je nosit a nosit a nosit a krmit těmito jednohubkami poštolčata. Pokračovat ve čtení „Chrousti“

Okruh drobných opeřených návštěvníků naší lodžie se již po řadu let nemění. Rehka jsme tu ale letos viděli poprvé. Přihnal se za „naší“ poštolkou, chvilku se pohupoval na zábradlí a pak zas zmizel neznámo kam… Pokračovat ve čtení „Rehek na návštěvě“

Ve většině poštolčích párů mají samec a samice jednoznačně rozdělené role. V období, které právě prožíváme, on nosí potravu, ona krmí poštolčata. Pokračovat ve čtení „Ten dělá to a ten zas tohle“

Rozdíl mezi prvními čtyřmi poštolčaty a posledními dvěma je stále ještě velký. Nicméně, pokud se podíváte na snímek z 1. června, kdy se vylíhlo poslední (viz Letošní benjamínek), uvidíte, že i ti dva nejmladší rostou. Pokračovat ve čtení „Malí a velcí“

Nedávno jsme vytáhli z knihovny, už ani nevím přesně proč, Devatero pohádek od Karla Čapka s ilustracemi od jeho bratra Josefa. Pokud jste někdy viděli malé poštolky, tak jejich podobnost se sedmihlavým dráčetem, které se vylíhlo z vejce, co našel strážmistr Choděra ve Vojtěšské ulici, je podivuhodná…