Tak, jako každý podzim, se v naší lodžii pravidelně objevuje nejrůznější opeřená drobotina. Pokračovat ve čtení „Opeřená banda“
Bylo tu a už tu není
Nic netrvá věčně. Poštolče, kterému jsme přezdívali podle čísla kroužku Agent 001, už u nás nevídáme. Vylíhlo se 31. května a naposledy do lodžie přiletělo přenocovat 29. září. Pokračovat ve čtení „Bylo tu a už tu není“
Není to bidýlko?
Jak ví každé malé poštolče, co se trošku naučilo létat, každá kamera v naší lodžii může posloužit i jako bidýlko. Platí to i pro tu poslední, třináctou. Testují ji všichni – on, ona i ono. Pokračovat ve čtení „Není to bidýlko?“
Na stráži
Naše lodžie na začátku podzimu přitahuje pozornost řady opeřenců. Je ovšem bedlivě střežena domácím panem poštolkou, jehož pozornosti neunikne žádný opeřený vetřelec, ať jsou to holubi nebo cizí poštolky Pokračovat ve čtení „Na stráži“
Protiletci
V době, kdy poštolčí hnízdní sezóna u nás už skončila, u protinožců, v případě opeřenců i protiletců, je v plném proudu. Kamer, které sledují australské poštolky (Falco cenchroides) není rozhodně tolik jako v případě poštolek obecných (Ralco tinnunculus). Pokračovat ve čtení „Protiletci“