Už jsme tu dlouho neměli žádnou poštolku literární. Abychom tedy nezanedbávali poštolčí poezii, zde je jedna brožovaná báseň od Pavla Šruta: Pokračovat ve čtení „To v akci Z: zabili poštolku“
Jaro na podzim
Poštolčí sezóna začíná obvykle už na podzim. Dnes po poledni to potvrdil „náš“ domácí pan poštolka, když paní poštolce přinesl pěkného tučného hraboše. Pokračovat ve čtení „Jaro na podzim“
Opeřená banda
Tak, jako každý podzim, se v naší lodžii pravidelně objevuje nejrůznější opeřená drobotina. Pokračovat ve čtení „Opeřená banda“
Bylo tu a už tu není
Nic netrvá věčně. Poštolče, kterému jsme přezdívali podle čísla kroužku Agent 001, už u nás nevídáme. Vylíhlo se 31. května a naposledy do lodžie přiletělo přenocovat 29. září. Pokračovat ve čtení „Bylo tu a už tu není“
Není to bidýlko?
Jak ví každé malé poštolče, co se trošku naučilo létat, každá kamera v naší lodžii může posloužit i jako bidýlko. Platí to i pro tu poslední, třináctou. Testují ji všichni – on, ona i ono. Pokračovat ve čtení „Není to bidýlko?“