O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
První letošní vejce mohl pan poštolka obdivovat těsně před desátou. Předcházel tomu incident s cizí poštolkou, která se za ním přiřítila skoro až na hnízdo. Pak si ale v klidu na vejci i poseděl. Pokračovat ve čtení „Vejce, on, ona, plus ještě jedna“
Tak už jsou tu zase velikonoce a čas barvení vajec. My lidé domácí jsme se do této činnosti pustili dnes po ráno. Ovšem tak dokonalé kraslice jako naše paní poštolkou zkrátka neumíme…
Pokračovat ve čtení „Velikonoční vejce“
Poštolky za oknem naší kuchyně na opačné straně domu než se nachází poštolčí lodžie pozorujeme už od r. 2009. Většinou to byly neúspěšné pokusy o hnízdění v otvoru po větráku spíže bytu o patro níže. Pokračovat ve čtení „Za oknem naší kuchyně“
Zájem kavek o poštolčí lodžii je zřejmě vážný. Poštolky jsou doma poměrně často, ale přeci jen ještě ne celý den. A jakmile jsou pryč, objeví se opět kavky. Jedna se dokonce odvážila až na koš vedle poštolčí hnízdní bedýnky. Pokračovat ve čtení „Kavkovi stále hledají II.“
Budka jako budka. Pro koho ji lidé zamýšleli zase ptáky tolik nezajímá. A tak to vypadá, že v budce pro rorýsy na parapetu okna hned vedle poštolčí lodžie se tak jako již loni chystají zahnízdit modřinky. Pokračovat ve čtení „Sýkorky místo rorýsů?“