Poštolčí samička u nás nepřistála od doby co letošní matka poštolčí rodiny před čtrnácti dny naposledy nakrmila poštolčata. Samečky tu ale máme dva. Kromě toho domácího se navečer a po ránu objevuje i druhý. Vzájemně se sledují, takže jakmile přistane jeden, vzápětí je tu druhý, aby prvního zahnal. Pokud se vše děje jen na zábradlí, nemáme moc šanci poznat, kdo je kdo.
Zblízka na bidýlku je to ale jiné. Domácí sameček má charakteristické světlé skrny na zátyku:
Ten druhý má celou celou hlavu šedou. Možná ovšem, že ten druhý je vlastně první – ten, který zde zakládal na jaře hnízdo od března do poloviny dubna a pak 15. dubna prohrál v zápase (viz. Druhý nápadník). Může to být ale kdokoli z blízkého sousedství…
Vidět jednoho, druhého nebo oba máte šanci od slunce západu do slunce východu. Objevují se před devátou večer a mizí před pátou ráno.