Ve známém českém jazykolamu „třistatřiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes třistatřiatřicet stříbrných střech“, ale mimo jazykolam takové hejno křepelek asi těžko potkáte. Pokud se vydáte do jižních krajů, můžete ale v době migrace od konce léta narazit na nocující hejna poštolek jižních, blízkých to příbuzných naší poštolky obecné, jejichž počet oněch pověstných 3333 může i přesáhnout (viz. článek Un dortoir regroupant jusqu’à 3 500 Faucons crécerellettes dans une ville grecque publikovaný na ornitomedia.com).
_couple_(12819743614).jpg)
By Bernard DUPONT from FRANCE (Lesser Kestrel (Falco naumanni) couple) [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], via Wikimedia Commons
Poštolka jižní (Falco naumanni) se velikostí téměř shoduje s poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a i zbarvení má velmi podobné.
Dospělý samec ale nemá na zádech a křídlech tmavší skvrny, hlavu má výrazněji modrošedou bez tmavého vousu. Samice a mláďata už se na dálku rozeznávají od poštolky obecné hůře hůře. Rozhodujícím rozpoznávacím znakem jsou pak bílé drápy u obou pohlaví poštolky jižní. Rozlišit se dají rovněž podle hlasu (nahrávky si můžete poslechnout na Xeno-canto).
Loví především větší druhy létajícího hmyzu, drobné hlodavce, plazy a mláďata ptáků.
Jde o společenský druh dravce, který nejen zimuje v hejnech, ale rovněž hnízdí v početných koloniích (několik desítek párů) ve stromech nebo na skalách v otevřené sušší zemědělské krajině. V ČR hnízdil pravidelně ještě v 19. století. Začátkem 20. stol. se stavy rychle snižovaly, poslední doložené hnízdění pochází z roku 1937. Nyní k nám pouze řídce zalétají jednotliví ptáci.
By Pierre Dalous (Own work) [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0) or CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
- Un dortoir regroupant jusqu’à 3 500 Faucons crécerellettes dans une ville grecque
- Les dortoirs de Faucons crécerellettes dans le sud de la France
- Poštolka jižní (Falco naumanni):