Společně (i na holuby)

Nápadník „naší“ poštolky už si vydobyl privilegia pobytu na bidýlku, do konce na té straně lodžie, kde je možno se po ránu slunit (pokud tedy zasvitne slunéčko). Přilétá teď každé ráno v době kolem východu slunce. Někdy s ním poštolka chvilku pobude a někdy ji pouze vystřídá v ostraze lodžie. Pokračovat ve čtení „Společně (i na holuby)“

Sama samička

„Náš“ poštolčí sameček, který do té doby pravidelně v lodžii přespával, se vytratil nad ránem 25. října. Pravidelným nocležníkem a občas i denním hostem je tu od té doby už pouze poštolčí samička. Sameček se objevil jen 1. listopadu a podle toho, jak se k němu samička měla, to zřejmě nebyl ten pravý. Pokračovat ve čtení „Sama samička“

Kdo by odolal

„Naše“ poštolčí samička si dnes v podvečer těsně před západem slunce přinesla do lodžie pěkného vypaseného hraboše k večeři. Na příletu ji pronásledovala nějaká cizí poštolka, ale tu domácí sameček snadno vykřičel. Samička se raději odklidila i s hrabošem někam do bezpečí, ale po chvilce se vrátila a pustila se do něho na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Kdo by odolal“