„Naše“ poštolčata

Konečně se nám podařilo zjistit, jak se daří „našim“ letošním poštolčatům, která jsme před měsíce odvezli do záchranné stanice.  Včera, 9. srpna, byla vypuštěna z voliéry a kroužila nad Ptačím centrem.  čeká je velký, širý svět…

Škola hrou

Vždy nás zajímalo, co vlastně dělají mladé poštolky, když už se musí starat samy o sebe. Něco jsme tady už o tom i napsali např. v příspěvku Co zrovna asi dělají aneb lovecké začátky…  nebo George, Rosie, Alice, Kirky, Maddie a Rabbie s odkazem na sledovací projekt Gordona Riddlea.

Před osamostatněním během onoho měsíce po prvním leteckém pokusu, kdy je ještě rodiče zásobují potravu, se poštolčí mláďata, mají-li přežít, musí naučit dvěma dovednostem: letu a lovu. Pokračovat ve čtení „Škola hrou“

Odvézt či neodvézt

(aneb jak jsme toto dilema nakonec vyřešili)

Pokud sledujete přímý přenos z naší lodžie, tak už určitě víte, že letošní čtyři poštolčata v pozdním nedělním odpoledni zmizela z hnízda. Od úterka 3.července, kdy se zde naposledy ukázala matka poté, co zahnala 29. června poštolčího otce,  jsme dumali jak dlouho máme čekat než je předáme do záchranné stanice Pokračovat ve čtení „Odvézt či neodvézt“

Magická hranice

Takové poštolčí hnízdo, alespoń ta, která jsme měli a máme v naší lodžii, je takový uzavřený svět, za jehož hranice začnou poštolčata dříve či později pokukovat. A když to vypadá bezpečně, vydají se objevovat svět za hranicí.  Letos začíná papírovou přepravkou, kterou jsme jim tam nachystali už 24. června. Pokračovat ve čtení „Magická hranice“