Vítání ptačího zpěvu 2019

European Turtle Dove, Mike Prince from Bangalore, India [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons

Pomalu se nám blíží první květnová neděle a s ní tradiční Vítání ptačího zpěvu. Pozvánku – vlastně celou řadu pozvánek – najdete na stránkách ČSO.
Akce je letos symbolicky  spojena s letošním ptákem roku, hrdličkou divokou. Ano, tou hrdičkou z Máchova máje. Pokračovat ve čtení „Vítání ptačího zpěvu 2019“

Nenoste sýčky do Atén

Když jsem koukal na měsíček, z lesa houkal na mě sýček; když jsem koukal na měsíc, z lesa houkal na mě sýc…“, tak se praví v jedné z písniček bez muziky od Emanuela Frynty .

Athene noctua portrait ; Trebol-a (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Sýček obecný, zvaný též kulich, byl ve starověkém Řecku symbolem moudrosti a věrným průvodcem bohyně Pallas Athény (odtud má i své latinské jméno jméno Athene noctua). Jinde i v našich zemích, byla s touto roztomilou a kdysi hojnou sovičkou spojena řada pověr; měla přinášet neštěstí a svým houkáním věštit smrt. V současné době mu, alespoň v České republice, hrozí vyhubení. Pokračovat ve čtení „Nenoste sýčky do Atén“

Sídla bezpečná pro ptáky

Česká společnost ornitologická má nový projekt „Sídla bezpečná pro ptáky“. Podrobněji se s ním můžete seznámit v článku Proč ptáci žijí s námi a co z toho mají? na stránkách ČSO.

Součástí projektu je dotazník, jehož vyplněním můžete napomoci ČSO získat informace o tom, jaké povědomí mají lidé o nebezpečích, která ptákům v jejich sídlech hrozí.

Pro ilustraci přidáváme jeden loňský snímek vrabce polního ze střechy našeho panelového domu. Vybíráme ho z řady opeřenců, kteří s námi pod jednou střechou bydlí nebo nás občas navštíví, neb před někollika dny (20. března) jsme s ním měli možnost oslavit světový den vrabců (World sparrow day). Pokračovat ve čtení „Sídla bezpečná pro ptáky“

O rorýsech

Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní  americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“

Poštolky a pošta

I když slova poštolka a pošta spolu nijak nesouvisí (k původu slova něco zde), nelze říci, že by se poštolky poštám vyhýbaly. Mimo jiné se objevují na známkách starších (jako ta rakouská z roku 1922 na obrázku dole) i novějších (jako ty britské zachycující fáze letu poštolky z roku 2003 na obrázku nahoře). Často bývají součástí serií typu Naší přírodou či Naši dravci. Známky poštolčí mohou býti i příležitostné. Tak běloruská pošta vydala známku u příležitosti pták roku 2010: http://www.belpost.by/eng/stamps/stamp-catalogue/2010/04-2010-11-03/.

Pokračovat ve čtení „Poštolky a pošta“