„Naše“ poštolčí samička přináší v posledních dnech jen tak tři – čtyři hraboše denně a k tomu něco menšího – zřejmě hmyz, kterému pracovně říkáme „chrousti“. O tom, co se děje mimo naši lodžii přehled nemáme, ale na anténě protějšího domu je teď nevídáme a tak snad loví. Pokud ovšem jen na nějakém pro nás méně nápadném místě nečeká na samečka.
Sameček přilétá do lodžie pouze na noc a samička ho zrovna nevítá. Dnes večer ho dokonce zahnala, jako by to byl nějaký cizinec. Přitom je to ale, alespoń podle nápadných světlých skrvn na týle, ten letošní její a „náš“.
K incidentu došlo na bidýlkách nad starým hnízdem, která teď samička preferuje, protože tam na ni hladová poštolčata tolik nekřičí. Sameček nejprve přistál na zábradlí a chvíli tam poseděl. Pak se pokusil přistát na bidýlku za samičkou, ale skončil dole v květináči. Přistání na bidýlku se mu povedlo až na druhý pokus, ale to už ho vzápětí shodila samička…