O holubech, kteří navštěvují naši lodžii se stejným cílem jako poštolky, jsme tu psali už mnohokrát. To, že místa jevící se jako potenciální dobré bydlo poštolkám, přitahují i holuby, je bohužel logické. A tak u nás pravidelně přistávají, bublají a natřásají se a testují všechna možná i nemožná hnízda. Z nás lidí si mnoho nedělají. Pravda, zatím se dají zaplašit vytažením a spuštěním rolet, jejichž motorek vydává poněkud strašidelné zvuky, ale takové vystrašení nemá dlouhodobé účinky.
A tak na ně platí pouze poštolky. Ovšem ty si, pokud holubí drzost nepřekročí jisté meze, holubů zas až tak moc nevšímají. Proženou je ovšem také občas jen tak pro zábavu. Taková poštolčí samička čekající až jí sameček přinese něco do zobáku se zkrátka a dobře trochu nudí. A vyletět si na holuba může být pro ni vítaným zpestřením dne.
Pro vyplašení holuba obvykle stačí na něho neletět:
Když se ovšem na holuby pořádně naštve, může z toho být velká pranice. Takové jako dnes téměř v pravé poledne.
Snad si alespoň tento holub na chvíli zapamatuje, že s poštolkami nejsou žerty:
Související příspěvky: