Panel story

Tak už došlo i na náš dům. Před několika dny jsme dostali oznámení o zahájení stavebního řízení. Průčelí, jehož součástí je lodžie, v níž poštolky hnízdí, má býti zatepleno a mají se vyměňovat balkony. Odhlédneme-li od toho, co si o účelnosti celé této akce, zvláště v podobě, v jaké je připravena, myslíme my lidé domácí, vyvstala pro nás pochopitelně i otázka, jak může negativně narušit letošní hnízdní sezónu našich poštolek a jak my naopak můžeme efektivně zabránit jejímu narušení. Pídili jsme se, vznesli dotazy na několik míst a zde uvádíme, čeho jsme se dopídili 1.

Nejdůležitější je zamezit tomu, aby se stavební práce prováděly v nevhodné době. Zcela kritické je přitom období, kdy už jsou ve hnízdě vejce a posléze mláďata, která ještě potřebují být zahřívána. Tedy měsíc sezení na vejcích plus minimálně dalších čtrnáct dní.

Pokud tedy na internetu narazíte na radu: „…  přesunout hnízdo na střechu, ne moc daleko od původního stanoviště, ale dostatečně daleko od pohybu lidí. Poštolka si nového hnízda všimne a pokud vím, měla by ho přijmout za své.“, ve výše uvedeném období se jí rozhodně neřiďte. V nouzi nejvyšší až v době, kdy jsou v něm mláďata, která se dokáží rodičům dostatečně hlasitě ozvat a upozornit je na sebe 2.

Přemístění hnízda je ovšem vždy rizkové. Kromě toho, že je potřeba postupovat v souladu se zákonnými předpisy 3, je nejlepší pokusit se zabránit tomu, aby věci došly až tak daleko, že je potřeba přikročit k přemisťování hnízda nebo odvážení mláďat do záchranné stanice. Nejúčinější prevencí přirozeně je, podaří-li se nám  vše vysvětlit stavebníkovi a přesvědčit ho. Pokud to nejde, je potřeba se zavčas obrátit na stavební úřad 4 a orgány ochrany přírody.

Poštolka obecná není zvláště chráněným druhem a vztahuje se na ni tzv. „obecná ochrana“ (§ 5a zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšřenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

V našem případě, a bude tomu tak zřejmě často i na jiných místech, kdy poštolky hnízdí v panelových sídlištích, stavební úpravy neohrožují jen jejich hnízdění, ale mohou ohrozit i hnízdiště rorýsů a úkryty netopýrů 5. Výskyt těchto živočichů lze ověřit ve veřejných online databázích (databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků (rorýs obecný, jiřička obecná, kavka obecná), databáze pozitivních nálezů netopýrů v panelových sídlištích. Jelikož se jedná o zvláště chráněné druhy živočichů, je kompetentním orgánem na místo ORP příslušný krajský úřad.

Takže jsme obeslali stavební úřad a příslušné odbory životního prostředí a teď nám nezbývá než čekat, zda z toho vzejde pro živočichy, kteří s námi žijí pod jednou střechou, něco dobrého.

Poznámky:

  1. V tomto textu využíváme informace, jichž se nám dostalo od D. Horala z AOPK a M. Vlašína z poradny Veronica, kterým děkujeme za pomoc.
  2. Schopnost najít přesunuté hnízdo se žadonícími mláďaty poštolky (a dravci i krmiví ptáci obecně) mají. Běžně se jí používá při řešení takových situací jako  např. přesuny hnízd motáků lužních nebo motáků pochopů kvůli polním pracem, a to na vzdálenost desítek, někdy i stovek metrů.
  3. Přehled těch, které se týkají poštolek a ptáků obecně je dostupný na stránkách ČSO : Stejskal V., Vermouzek Z. : Ptáci & zákon aneb Právní příručka nejen pro ornitology.
  4. Naše práva vyjádřit se jsou dána i pro případ, kdy jsou stavební práce prováděny na ohlášení (viz. odkaz na stránkách Ekologického právního servisu).
  5. Podrobnější informace k soužití člověka a těchto živočichů lze najít na stránkách http://www.rorysi.cz a http://www.sousednetopyr.cz/.
  6. Souhrnné pojednání podává článek Ochrana volně žijících ptáků hnízdících na budovách.